Vedle knih existuje už po dobu delší než 500 let další médium: noviny a časopisy, které se co do obsahu, formy a rozšíření sice stále modernizovaly, ale ve své struktuře zůstaly i přes vznik nových druhů médií relativně stejné. Stále ještě jsou to tištěná média, která poskytují hloubkovou analýzu a kvalifikované zpravodajství, širokou skladbu témat a hodnotící aspekty. Spolu s částečným narušením pevně vyhraněného a zažitého ideologického přesvědčení opírajícího se o klasické pravolevé spektrum se postupně vytrácela i jednoznačná politická či stranickopolitická příslušnost tisku.

Mnohé tituly jsou považovány za vlivné, například celoplošné kvalitní, seriozní deníky „Frankfurter Allgemeine Zeitung“, „Süddeutsche Zeitung“ a týdeník „Die Zeit“.

Pro německý novinový trh je charakteristická velká rozmanitost titulů a silné regionální rozlišení. 335 lokálních a regionálních deníků vedle deseti celostátních deníků, 10 nebulvárních časopisů a 9 prodejních časopisů, které se přimykají bulváru. V rámci této kategorie zaujímají význačnou roli noviny „Bild“ s prodaným nákladem kolem 3,2 milionu exemplářů jako jediné celostátní prodejní noviny. 350 německých deníků vychází denně v nákladu kolem 25 milionů výtisků. Financování denního tisku se dostává do vážných potíží: Mladší generace čte méně novin, inzertní trh, jako důležitá opora tisku, v důsledku globální ekonomické krize 2008/2009 citelně poklesl: velká část obsahu novin je přejímána z internetu, který se téměř pro všechny věkové skupiny stal médiem číslo jedna. Kolem 70 procent Němců je v současné době „online“; stejný počet Němců čte pravidelně noviny.

Na trh s časopisy se v minulých letech vedle zavedených periodik pro široký okruh čtenářů propracovaly i časopisy zaměřené na speciální tématiku či určitý okruh zájmů. Do celkového množství časopisů zaměřených na širokou čtenářskou obec patří asi 1500 titulů, které celkově dosahují nákladu přesahujícího 114 milionů výtisků ve čtvrtletním průměru. K nejčtenějším titulům patří týdeníky „Stern“ a „Der Spiegel“, které se aktivně podílejí na společenské diskusi anebo se již samy svým obsahem stávají předmětem relevantních debat. Týdeník „Der Spiegel“ stojí jako politický týdeník s patrně dlouhodobě nejvyšší působností týdenního periodika na nejvyšším stupni společenského zájmu.

Největšími vydavatelstvími periodik pro široké čtenářské spektrum jsou Heinrich-Bauer-Verlag, Axel-Springer-Verlag, Burda a Gruner+Jahr z nakladatelského domu Bertelsmann. Springer a Bertelsmann zároveň s velkým finančním úspěchem (miliardové obraty) provozují rozhlasové a televizní vysílání. Tím podnítili společenskou diskusi o názorové koncentraci médií a názorové koncentraci s přesahem do ostatních druhů médií.

Ozývají se ovšem i hlasy, které pokládají názorový pluralismus na internetu za automaticky daný. Zde vedle onlinových verzí tištěných titulů, které mají velkou návštěvnost, jako např. Spiegel.de, bild.de nebo FAZ-Net, nabízejí široké a nepřehledné spektrum informačních a názorových stránek. Pro nakladatelství tak vzniká nebezpečí vzájemné „kanibalizace“ mezi tištěnou a elektronickou verzí časopisu, přestože se skupina čtenářů či uživatelů překrývá jen v nepatrném zlomku. Na druhé straně je v prolínání oficiálních a neoficiálních zdrojů zajištěna mnohost. Z toho plyne, že výzvy pro kvalitativní žurnalismus tištěných médií se týkají spíše refinancování média než otázky jejich monopolizace. Příklady jako theeuropean.de dokládají, že kvalitativní žurnalismus není nutně vázaný na tištěné noviny.