Mnohotvárnost mediální scény se ukazuje stále ještě v tradičním vysílání rozhlasu a televize. Od začátku rozhlasového vysílání ve dvacátých a televizního vysílání v padesátých letech minulého století se z veřejnoprávního programu od konce 80. let postupně vyvíjelo široké spektrum duálního systému veřejnoprávních a soukromých stanic. Dnes stojí ve vzájemné konkurenci přibližně 430 rozhlasových stanic, které mají většinou lokální nebo regionální charakter.

Oblast televize je diferencována duálně, čili celoplošně a regionálně, a také podle programového profilu, který je komplexní nebo specializovaný. Německo má v evropském i světovém srovnání největší veřejnoprávní, z poplatků financované televize (ARD a ZDF) a soukromoprávní televize (RTL, SAT.1, ProSieben) nebo placenou televizi sky. Programy nabízejí celou škálu žánrů od zpráv přes filmy, seriály a show. Televizní kanály se dělí podle zpráv (n-tv, N24), hudby (VIVA, MTV) a sportu (DSF). Podle technické základny (terestrické vysílání, satelitní, kabelové, širokopásmové anebo přes mobilní sítě) a podle analogového nebo digitálního modu lze sledovat více až sto německojazyčných a mezinárodních stanic jako CNN, BBC nebo TV5 a více než dvacet různých národních veřejnoprávních televizních programů. K nim patří oba hlavní celoplošné kanály ARD a ZDF a regionální televizní stanice, jejichž některé programy se však vysílají také celoplošně – západoněmecká televize WDR, středoněmecká MDR a bavorská BR a kromě toho specializované stanice jako převážně politický dokumentární kanál Phoenix nebo kanál pro děti KIKA. Navíc existují tři nadnárodní stanice – „Deutsche Welle“ vysílající do zahraničí, německo-francouzský kanál „arte“ a německo-rakousko-švýcarský kulturní program „3sat“.

Kromě zákonem definovaného zajištění programové nabídky je dalším důležitým úkolem veřejnoprávní televize ochrana politické a ekonomické nezávislosti. Významné jsou i internetové aktivity, které doprovázejí program veřejnoprávních stanic. Avšak stále zde hrozí spor s komerčními televizemi, které se obávají nerovné konkurence, protože státem dotované televize mohou příliš silně ovlivňovat televizní trh. Další tlak na veřejnoprávní stanice vyplývá z toho, že stále méně mladých lidí sleduje jejich programy. Přestože se vlivem internetu a mobilní komunikace zčásti masivně proměňuje chování uživatelů, Německo je jako dříve jednou z nejrozmanitějších a nejpestřejších tradičních mediálních zemí. Svobodnou i pluralitní, náročnou i zábavnou, národní i mezinárodní.