Architektonická tvorba má v Německu celou řadu regionálních center, ale od sjednocení Německa též svůj pevný středobod v Berlíně. V hlavním městě je možné na malém prostoru zažít architekturu opravdu světového formátu. Ať je to Lord Norman Foster, který přestavěl bývalý Reichstag na nový německý parlament, či Renzo Piano, Daniel Libeskind, I. M. Pei nebo Rem Koolhaas – seznam mezinárodně uznávaných architektů, kteří ovlivnili tvář Berlína v 21. století, je dlouhý. Na druhou stranu se však na mezinárodní scéně prosadily německé architektonické kanceláře, např. Gerkan, Marg a partneři nebo Alber Speer & partneři. Přitom stále větší roli hraje udržitelný rozvoj ve stavebnictví, tzn. architektura, která spotřebovává co nejméně energie. Právě to je téma, jehož se velmi brzy chopili architekti z Německa jako Stefan Behnisch, Christoph Ingenhofe, Werner Sobek nebo duo Louise Huttonová a Matthias Sauerbruch, kteří se stali světově žádanými experty v dané oblasti. Na mezinárodním poli o sobě dalo vědět také trio architektů Graft z Berlína, spojující avantgardu s ekologií – jak dokládá futuristicky působící projekt „Ptačích ostrovů“ („Bird Islands“) budovaných v Malajsii.