Vrcholná móda německých oděvních návrhářů se stala na mezinárodních předváděcích molech opravdu pojmem. K jejím hlavním tvůrcům na globalizovaném trhu patří už několik desetiletí Karl Lagerfeld, rodák z Hamburku, který stojí v čele módního domu Chanel, a Wolfgang Joop, který dnes slaví úspěchy se svou značkou „Wunderkind Couture“. Z mladší generace mají úspěch mezi Paříží, Londýnem, Antverpami a New Yorkem například Bernhard Willhelm, Markus Lupfer, Stephan Schneider nebo Daniela a Annette Felderovy. Hlavní město módy se v Německu stal Berlín: Dvakrát ročně se zde schází svět módy na přehlídce Berlin Fashion Week a na veletrhu Bread & Butter, kde se prezentuje sportovní a streetwear móda, a kolem 700 módních značek tak vytváří konkurenci módním veletrhům v Londýně nebo Paříži. Němečtí módní návrháři  si pohrávají s identitami a tradicemi a od sjednocení Německa nalezli svébytný, sebevědomý styl.

Současně má jejich móda mnoho podob – od čerstvých a vtipných přes elegantní a puristické až po barevně-poetické návrhy. Ve všední den však člověk raději stojí nohama na zemi. Kromě věcného obchodnímu stylu upřednostňuje ležérní sportovní oblečení, například módu od Bosse nebo Gabriely tvořící Strehlové pro značku Strenesse. Obě značky mají své sídlo na jihu Německa, ale již dlouho jsou pojmem i na světovém trhu. Velký význam se klade na kreativitu a individualitu, obé je mnoha lidem v Německu, kteří sledují trendy, důležitější než symbol společenského postavení. Svaz německé módy (German Fashion Verband) označuje Německo za druhého největšího vývozce módy. Mnoho firem, jako např. Cinque, Oui, Marc Cain, René Lezard nebo Windsor často nejsou vnímány jako německé firmy, protože jejich obchodní značky se skrývají za mezinárodně znějící jména. Německé módní firmy patřily k prvním, které vsadily na „zelenou módu“ a kladou důraz na udržitelnost a spravedlivý obchod.

Německý průmyslový design má dobrou pověst díky svým promyšleným a funkčním výrobkům. Design made in Germany si získal mezinárodní renomé – od kuchyně značky Bulthaup až k holicímu strojku firmy Braun. Stylotvorně působí však nadále některé podniky, např. výrobci nábytku Wilkhahn či Vitra, anebo Lamy, výrobce psacích potřeb, či Erco, vyrábějící svítidla. Tradice slavného Bauhausu let dvacátých či Ulmské vysoké umělecké školy let padesátých mají stále nezadatelné místo, avšak vedle toho si už získala jméno i mladá generace, k níž se řadí Konstantin Grcic (nar. 1965), jeden z nejinovativnějších mladších designérů. Tento Mnichovan propůjčuje zcela banálním věcem všedního dne neuvěřitelnou poezii. Také nová jména ze studia Vertijet z Halle – Steffen Kroll a Kirsten Hoppertová – spojují ve svých návrzích analytické prvky s designérskou hravostí. Německou designérskou cenu poprvé udělovanou mladým designérům získala v roce 2010 textilní návrhářka Elisa Stozyková.