Aktivní prosazování míru

Německá armáda se účastní mnoha zahraničních misí, např. EUTM (European Training Mission in Mali)
Německá armáda se účastní mnoha zahraničních misí, např. EUTM (European Training Mission in Mali) 2013 Bundeswehr/Bier
Německo se zasazuje o spravedlivý, mírový a stabilní mezinárodní pořádek. Zaměřuje se zejména na prevenci krizí a odzbrojení.

Klíčovými nástroji německé zahraniční politiky jsou diplomacie, prevence vzniku krizí a mírové řešení konfliktů. Rozsáhlá bezpečnostní politika zahrnuje vysílání úředníků, soudců, státních zástupců, policistů, stavařů a dalších civilních pracovníků, ale také účast německé armády při mezinárodních mírových misích. Charakteristickým znakem německé zahraniční politiky jsou těsné multilaterální vazby, což platí právě a zejména i pro nasazení vojenských prostředků. Spolková armáda (Bundeswehr) je nasazována zásadně v rámci systému kolektivní bezpečnosti a obrany. Je vázána rozhodnutími Spojených národů (OSN), Evropské unie (EU) a NATO. Nasazení Bundeswehru v zahraničí je v rámci možností vždy doprovázeno civilními složkami politické, rozvojové a socioekonomické pomoci. Vždy podléhá mandátu a kontrole ze strany parlamentu, konkrétně vyžaduje výslovný souhlas většiny poslanců Spolkového sněmu s platností na jeden rok. Proto bývá Bundeswehr označován také jako parlamentní armáda.

Již od založení Bundeswehru v roce 1955 je Německo politicky i vojensky součástí NATO. Pevné ukotvení v severoatlantické obranné alianci patří k „DNA“ německé zahraniční politiky. Německo je, respektive bylo jedním z největších vysilatelů vojenských jednotek pro operace NATO v Kosovu (KFOR) a Afghánistánu (ISAF, Resolute Support). Od roku 1990 se Bundeswehr zapojil celkem do 35 zahraničních misí, z nichž 19 bylo v roce 2015 již ukončených.

Německo prokázalo připravenost k obranným akcím aliance také v souvislosti s krizí na Ukrajině. V roce 2015 Bundeswehr společně s Nizozemskem a Norskem vytvořil novou jednotku velmi rychlé reakce (VJTF) v rámci NATO, jejímž smyslem je zlepšení reakčních schopností aliance v rámci kolektivní obrany a řízení krizí. Spolková republika je již od svého přijetí do OSN v roce 1973 angažovaným, spolehlivým a respektovaným členem této světové organizace. Německo plánuje v roce 2018 kandidovat pro volební období 2019/2020 již pošesté na jedno z nestálých křesel v Radě bezpečnosti OSN. Do řádného rozpočtu OSN přispívá Německo ročně částkou 190 milionů USD, do mimořádného rozpočtu mírových misí OSN pak zhruba 640 milionů USD, což odpovídá v obou případech 7,1% celkového rozpočtu OSN. V roce 2015 bylo Německo třetím největším přispěvatelem. Na mise OSN vyslalo Německo v roce 2015 na 260 vojáků a policistů, mimo jiné do Libanonu, na západní Saharu, do Mali, Súdánu, Jižního Súdánu a Libérie. OSN má své ­zastoupení i v Německu, především v podobě kampusu OSN v Bonnu, kde sídlí 19 z celkem 28 institucí OSN usazených v Německu, mimo jiné např. ­Sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Aby dokázalo mezinárodní organizace při mírových misích podpořit ještě lépe, chystá se Německo dále profesionalizovat vzdělávání a vysílání civilních pracovníků do krizových oblastí. Centrum pro mezinárodní mírové mise (Zentrum für Internationale Friedenseinsätze, ZIF) založené v roce 2002 má k dispozici 1.500 expertů připravených k výjezdu a chce své řady dále rozšiřovat. ZIF provádí výběr civilních pracovníků, které pak v rámci školicích kurzů připravuje na mise pozorovatelů a ­mírových vyjednavačů v krizových oblastech a postkonfliktních zemích, a ­následně vyhodnocuje jejich zkušenosti. ZIF ve spolupráci s ministerstvem ­zahraničí vyslal do roku 2015 již 3.000 dobrovolných volebních pozorovatelů na krátkodobé i dlouhodobé volební pozorovatelské mise a realizoval projekty v 65 zemích.

OBSE jako ústřední platforma pro mír a bezpečnost v Evropě

Německo podporuje také Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jako další z významných pilířů míru a bezpečnosti v Evropě. OBSE vzešla v roce 1995 z Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). Základním dokumentem OBSE je Závěrečný akt podepsaný v roce 1975 v Helsinkách, v němž jsou mimo jiné zakotveny základní principy evropské bezpečnosti jako je neporušitelnost hranic a mírové řešení sporů.

Tato organizace dnes zahrnuje 57 účastnických států z Evropy, severní Ameriky a střední Asie, díky čemuž je největší regionální organizací kolektivní bezpečnosti na světě. Význam OBSE jako ústřední platformy pro dialog a vytváření důvěry se opět potvrdil během krize na Ukrajině. OBSE podporuje úsilí o mírové řešení ukrajinského konfliktu, mimo jiné moderací politických vyjednávání v rámci trilaterální kontaktní skupiny.

Kromě toho OBSE vyslala na Ukrajinu několik set civilních pozorovatelů, jejichž úkolem je např. monitorovat v konfliktní oblasti na východě Ukrajiny dodržování příměří vyjednaného v září 2014 a v únoru 2015 v Minsku a verifikovat stažení vojenských jednotek a zbraní. V mnoha dalších zemích udržuje OBSE stálé mise za účelem prevence vzniku konfliktů a podpory demokratizace. Za pomoci Německa též pravidelně vysílá volební pozorovatele do svých účastnických států.

Úsilí o odzbrojení a kontrolu zbrojení

Důležité místo v německé zahraniční politice zaujímá odzbrojení, kontrola zbrojení a nešíření jaderných zbraní. Německo se hlásí k cíli vytvořit svět bez jaderných zbraní, přičemž volí pragmatický přístup. Společně s pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN Německo v rámci rozhovorů E3+3 konstruktivně přispělo k vyjednání Vídeňské dohody o jaderném programu ­Íránu. Německo se také zasazuje o ­univerzalitu a prosazování důležitých mezinárodních smluv a dohod. V letech 2014 až 2015 se podílelo na zničení chemických zbraní odvezených ze Sýrie. V letech 2013 a 2016 Německo ve více než 20 partnerských zemích realizuje projekty zaměřené na zlepšení biologické bezpečnosti za 24 milionů eur. V roce 2014 navíc Německo patřilo k největším přispěvatelům v oblasti odminování a péče o oběti min, neboť na takto zaměřené projekty realizované ve 13 zemích věnovalo zhruba 13,2 milionů eur. Dalšími oblastmi zájmu německé politiky je např. ničení přebytečných zbraní a munice či bezpečné skladování ohrožených zásob. V zemích OBSE se obecně přikládá velký ­význam kontrole vyzbrojování konvenčními zbraněmi a akcím na podporu vytváření důvěry a bezpečnosti. Německo usiluje o jejich modernizaci a přizpůsobení aktuálním výzvám.

Related content