Pozadí

Bauhaus

Bauhaus (1919–1933) je bezpochyby nejslavnìjší školou pro výtvarná umìní, design a architekturu z období, kterému dnes øíkáme klasická moderna. Založil ji Walter Gropius a sídlo mìla ve Výmaru, pozdìji v Desavì (Dessau). Výtvarníci a architekti Bauhausu vytvoøili nový, èitelný a souèasný tvaroslovný jazyk, který v mnoha ohledech pùsobí až do dnešních dnù. Mezi nejznámìjší zástupce Bauhausu patøí Ludwig Mies van der Rohe, Lyonel Feininger, Oskar Schlemmer a Sophie Taeuber-Arpová.

Berlínský festival Theatertreffen

<p>Berliner Theatertreffen je nejvýznamnějším německým divadelním festivalem. Je součástí Berlínského kulturního festivalu. Od roku 1964 uvádí každoročně v květnu deset „nejpozoruhodnějších inscenací“ divadelní sezony, které předtím z celkem 400 představení vybrala porota sestavená z divadelních kritiků. Navíc festival nabízí platformu pro mladé autory, kteří své nové práce mohou prezentovat na tzv. „trhu divadelních her“.</p>

<p><strong>→ <a href="http://www.berlinerfestspiele.de/de/aktuell/festivals/theatertreffen/ueb... target="_blank">berlinerfestspiele.de/theatertreffen</a></strong></p>

Divadelní kultura

Přibližně 140 veřejnoprávních divadel a 220 soukromých divadel činí z Německa zemi s významnou divadelní kulturou. K nejznámějším scénám patří divadlo Thalia Theater v Hamburku, Berliner Ensemble v Berlíně a divadlo Kammerspiele v Mnichově.

buehnenverein.de

Kulturní svrchovanost spolkových zemí

Oblast kultury je v Německu nedílnou součástí svébytnosti všech šestnácti zemí. Německá ústava vyhrazuje centrální spolkové úrovni v otázkách kultury jen malé kompetence, proto jsou kulturní zařízení většinou zřizována spolkovými zeměmi a obcemi. Na základě této kulturní autonomie spolkových zemí vznikla kulturní centra. Ovšem i v menších městech existuje nabídka kultury mezinárodního významu.

Mezinárodní knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem

Mezinárodní knižní veletrh ve Frankfurtu (Internationale Frankfurter Buchmesse) se koná od roku 1964 vždy v øíjnu a má každý rok své významné místo v kalendáøi mezinárodních akcí celého knižního odvìtví. Vrcholnou událostí veletrhu je udìlování Ceny míru Nìmeckého knižního obchodu (Friedenspreis des Deutschen Buchhandels). K nositelùm tohoto ocenìní patøí napøíklad Václav Havel, Jorge Semprún a Susan Sonntagová. V roce 2005 byla mimoto bìhem knižního veletrhu poprvé udìlena Nìmecká knižní cena (Deutscher Buchpreis).

→ buchmesse.de

Spolková kulturní nadace

Spolková kulturní nadace (Kulturstiftung des Bundes) byla založena v roce 2002 a je institucí, která pùsobí celostátnì i na mezinárodní úrovni. Vìnuje se pøedevším podpoøe rùzných umìleckých a kulturních projektù nového století. Sídlem Spolkové kulturní nadace je mìsto Halle nad Sálou.

Státní ministr kultury

Protože oblast kultury v Nìmecku podléhá kompetenci spolkových zemí, neexistuje žádné ministerstvo kultury na centrální úrovni. Kulturnì politické aktivity státu koordinuje státní ministr kultury.

Svoboda tisku a slova

Ke svobodì komunikace v Nìmecku patøí i to, že orgány státní správy jsou povinny poskytovat informace novináøùm. Právo na svobodu tisku zajišuje tiskový zákon jednotlivých spolkových zemí. Do tìchto zákonných úprav patøí také povinnost uvedení tiráže, povinnost novináøské svìdomitosti a právo na odmítnutí svìdecké výpovìdi ze strany novináøù. Jako orgán samokontroly nakladatelù a novináøù je chápána Nìmecká rada pro tisk (Deutscher Presserat), která se zabývá otázkami porušování svìdomitosti a etiky novináøe.

Veřejnoprávní a soukromé rozhlasové a televizní stanice

Pro rozhlas a televizi existují v Německu dvě zcela odlišné organizační formy i způsoby jejich financování. Soukromé rozhlasové a televizní stanice žijí výhradně z příjmů z reklamy, zatímco veřejnoprávní stanice jsou financovány prostřednictvím poplatků i reklamy a mají právně závaznou povinnost plnit svým rozhlasovým a televizním vysíláním společenský závazek. Existuje devět veřejnoprávních stanic, které jsou rozděleny podle spolkových zemí a a sdruženy v pracovním sdružení rozhlasových a televizních stanic Německa známém pod zkratkou ARD (Arbeitsgemeinschaft der Rundfunkanstalten in Deutschland). Společně nesou odpovědnost za vysílání prvního programu německé televize, ale mají i svoje vlastní regionální televizní programy a rozhlas. Další veřejnoprávní stanicí je druhý program televize ZDF (Zweites Deutsches Fernsehen), který nemá regionální televizní programy a ani neprovozuje rozhlasové vysílání, a Deutschlandradio.

Zpravodajské agentury

Největší německou zpravodajskou agenturou je Deutsche Presse-Agentur (dpa). Patří spolu s AFP, Reuters a AP k předním mezinárodním agenturám.