Bouřlivá proměna médií

Sociálni média zásadně mění mediální systém, komunikační chování a veřejný prostor
Sociálni média zásadně mění mediální systém, komunikační chování a veřejný prostor Malte Christians/dpa
Německo disponuje mnohohlasou, svobodnou mediální scénou. Digitalizace je spouštěčem hlubokých strukturních změn.

Svoboda tisku a svoboda projevu jsou v Německu na vysoké úrovni a požívají ústavněprávní ochranu. Článek 5 ústavy říká: „Každý má právo vyjadřovat své mínění slovem, písmem a obrazem a bez překážek se informovat z veřejně dostupných zdrojů. (…) Neprovádí se cenzura.“ Žebříček Press Freedom Index nevládní organizace Reportéři bez hranic zařadil Německo v roce 2015 na 12. místo ze 180 zemí.

picture alliance/Moritz Vennemann

V Německu panuje rozmanitost názorů a pluralismus informací. Tisk není v rukou vlád nebo stran, ale mediálních podniků řízených jako soukromé firmy. Veřejnoprávní televize a rozhlas (ARD, ZDF, Deutschlandfunk) fungují podle britského vzoru jako veřejnoprávní organizace financované z příspěvků a představují druhý pilíř duálně koncipovaného mediálního trhu sestávajícího ze soukromých i veřejnoprávních médií, který v základu v nezměněné podobě existuje od založení Spolkové republiky v roce 1949. Televizní a rozhlasový poplatek činí od roku 2015 měsíčně 17,50 eur. Od 80. let působí na trhu také řada soukromých rádií a televizí. V roce 2014 mohla německá domácnost sledovat v průměru 78 televizních stanic; celkem se v Německu vysílá téměř 400 programů (včetně placených televizí). Nejdůležitější televizní zpravodajské pořady jsou Tageschau a Tagesthemen na ARD, heute a heute journal na ZDF a RTL aktuell. Jen v Berlíně, který patří celosvětově k 10 nejdůležitějším mediálním metropolím, pracuje 900 akreditovaných parlamentních zpravodajů a 400 zahraničních korespondentů z 60 států.

K vícehlasu mediální scény přispívá 329 převážně regionálních deníků, 20 týdeníků a 1.590 časopisů (2014). Německo je po Číně, Indii, Japonsku a USA pátým největším novinovým trhem na světě. Na každý den vydání připadá 17,54 milionů prodaných výtisků deníků a pět milionů týdeníků a nedělních novin (2014). Nejvýznamnější nadregionální deníky Süddeutsche Zeitung, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Welt, Die Zeit, taz a Handelsblatt se vyznačují investigativními rešeršemi, analýzami, souvislostmi a rozsáhlými komentáři. Nejcitovanějšími médii jsou zpravodajský magazín Spiegel/Spiegel Online a bulvární list Bild.

Celý obor však zároveň prochází zásadní strukturní proměnou. Deníky se v posledních patnácti letech pravidelně propadají v průměru o 1,5 až 2 % placeného tištěného nákladu. Stále obtížněji oslovují mladší čtenáře a kvůli klesajícímu nákladu a snižujícímu se obratu inzerce se ocitají v nelehké situaci. Více než 100 titulů už jako odpověď na kulturu bezplatnosti na síti zavedlo poplatky.

Digitalizace médií, internet, dynamický nárůst počtu mobilních koncových přístrojů a vítězné tažení sociálních médií zásadně proměnily spotřebitelské chování v oblasti médií. 55,6 milionů Němců nad 14 let (79%) je online. Každý uživatel internetu byl v roce 2014 5,9 dní týdně online a strávil denně cca 166 minut na síti; každý druhý serfuje na mobilu. Navíc je skoro polovina všech uživatelů internetu členem soukromé community.

Digitální revoluce zrodila nový veřejný prostor; sociální média a blogosféra jsou zrcadlovým obrazem otevřené a dialogické společnosti, v níž se každý může svým názorem podílet na vytváření diskursu. Teprve se uvidí, zda se interaktivní diskusní fóra na síti stanou základem nového digitálního žurnalismu budoucnosti. V Německu se například s napětím sleduje vývoj online magazínu Krautreporter, který vznikl jako crowdfundigový projekt v roce 2014.

Related content