Výzva „budování východu“

picture-alliance/ZB
Proces znovusjednocení nemá historický předobraz, jde o národní projev vůle, který nebylo možné završit v průběhu několika let.

Po zhroucení NDR se zjistilo, že průměrná produktivita země je na úrovni jedné třetiny produktivity ve Spolkové republice, takže zatímco při privatizaci státních podniků instituce pověřená správou majetku očekávala zisk 600 miliard západních marek (kolem 300 miliard eur), vykázala privatizace ztrátu 230 miliard DM. Naděje, že se podaří potřebné investice do infrastruktury nových zemí refinancovat z privatizačních výnosů takzvaného „národního vlastnictví", zklamaly.

Náklady na německé sjednocení se vyvíjely podstatně dynamičtěji, než předpokládaly i ty nejpesimističtější odhady. Sociální zátěž sjednocení mělo nést obyvatelstvo na východě, finanční pak ve značné míře obyvatelstvo na západě. Po výjimečném roku 1989/1990 následoval střízlivý konvergenční proces s dlouhodobou perspektivou. Navíc úspěchy „budování východu", které se pozvolna dostavovaly, nebyly pokaždé vnímány adekvátně.

K nejpatrnějším výsledkům „budování východu" patří sanace městských bytových jednotek nejen ve městech jako Drážďany, Lipsko, Chemnitz nebo Halle, které byly za časů NDR vystaveny trvalému rozpadu. Dalším příkladem je telekomunikační vybavení nových spolkových zemí, jež patří k nejmodernějším v Evropě, vybudování konkurenceschopné univerzitní sféry i vedoucí pozice provozů solární technologie a technologie životního prostředí. Také v oblasti infrastruktury, ochrany životního prostředí a ochrany přírody, rozvoje turismu a zachování kulturních statků byly neustále vyvíjeny enormní aktivity.

Proti tomu stojí – v porovnání s prvními roky sjednocení ovšem již oslabený – přesun především mladých lidí z východu na západ a s tím spjatý pokles počtu a stárnutí obyvatelstva v nových zemích. S odchodem lidí z východu korespondují dotační programy ze západu, jejichž celková suma do roku 2009 činila přibližně 1,6 bilionu eur netto (po odečtení dotačních programů z východu Německa). Snahy v rámci „budování východu" jsou příkladem národní solidarity, jaká se dala v politické atmosféře ovlivněné postnacionálními diskurzy sotva očekávat. Přes veškerý pokrok zůstává sbližování životních poměrů na východě a západě i do budoucna prioritou, která má vést k završení vnitřní jednoty. Výroční zpráva spolkové vlády ke stavu německého sjednocení podává pravidelný přehled o aktuálním vývoji.

Herfried Münkler

Related content