Digitální agenda

Neustále online: Budování digitální infrastruktury je jedním z nejdůležitějších projektů spolkové vlády
Neustále online: Budování digitální infrastruktury je jedním z nejdůležitějších projektů spolkové vlády The New York Times/Redux/laif
Německá ekonomika stojí na prahu čtvrté průmyslové revoluce. Spolková vláda podporuje digitální revoluci.

Ekonomika stojí na prahu čtvrté průmyslové revoluce. V digitálním transformačním procesu urychlovaném internetem začínají reálný a virtuální svět srůstat v jedno – internet věcí. Digitalizace znamená pro průmysl a ekonomiku služeb historický přelom. Pojem průmysl 4.0 zastřešuje řešení, procesy a technologie, které v továrnách vyžadují intenzivní zapojení IT a vysokou úroveň propojení systémů. Mnoho německých firem už je na cestě k průmyslu 4.0, který významně urychlí digitalizaci výroby a logistiky a nástup vlády technologií ve výrobě. Ekonomika obecně očekává vyostření mezinárodní konkurence o technologické prvenství ve výrobě. Spolková vláda aktivně podporuje a řídí digitální revoluci prostřednictvím „Digitální agendy“, která identifikuje 7 oblastí, ve kterých je potřeba jednat. Digitální agenda zahrnuje všechny společenské oblasti od státu přes ekonomiku, kulturu, vzdělávání až po vědu. Digitální revoluci nechápe jako čistě technologický proces, ale jako proces společenský, který se dotýká otázek od svobody a demokracie až po ochranu jednotlivce.

dpa/Kembowski

Digitální agenda má za cíl zajistit Německu ve střednědobé perspektivě pozici nejvýznamnějšího poskytovatele řešení v oblasti průmyslu 4.0 a evropské jedničky na poli digitálního rozvoje. Pozitivní scénáře odhadují dodatečný růstový potenciál, který přinese průmysl 4.0 do roku 2025, na 200 až 425 miliard eur. Zásadní roli bude coby průřezová technologie hrát sektor informačních a telekomunikačních technologií (IKT). Už dnes tvoří 23 % růstu produktivity investice do IKT a 900.000 zaměstnanců tohoto oboru vytváří obrat 228 miliard eur. Německo tak je po USA, Japonsku a Číně čtvrtým největším národním trhem a vůbec největším trhem IKT v Evropě.

Jedním z nejdůležitějších úkolů v rámci digitalizace je budování digitální infrastruktury, především širokopásmového internetového připojení. Cílem je zajistit do roku 2018 plošnou širokopásmovou infrastrukturu s přenosovou rychlostí minimálně 50 Mbitů za sekundu. Spolková vláda a ekonomičtí aktéři na rozvoj širokopásmové infrastruktury společně připravili balíček ve výši 10 miliard. Do roku 2025 by měla být v Německu vybudována vysokokapacitní a široce dostupná gigabitová optická síť. Širokopásmový internet je již dnes k dispozici 87 procentům soukromých domácností. Přesto však existují v přístupu k širokopásmovému připojení rozdíly mezi starými a novými spolkovými zeměmi a také mezi městy a venkovskými oblastmi. V roce 2015 mají dvě třetiny domácností (64 %) přístup k širokopásmovému internetu s přenosovou rychlostí alespoň 50 Mbit/s, většinou prostřednictvím pevné sítě. Čtyři z pěti (82 %) domácností ve městech využívají připojení rychlejší než 50 Mbit/s. Ve venkovských oblastech tuto možnost má každá pátá domácnost (20 %). Standard mobilních sítí LTE je ­dostupný pro 92 % domácností. V roce 2020 by měla dosavadní LTE sítě (4G) nahradit mobilní síť páté generace. 5G síť umožňuje spolehlivý přenos velkého množství dat prakticky v reálném čase. Díky tomu poslouží jako převodová páka digitalizace. V roce 2016 Frauenhoferův institut FOKUS a Kompetenční centrum Öffentlicher IT (ÖFIT) vybudovaly společně s firmami Deutsche Telekom a Nokia na berlínském náměstí Ernst-Reuter-Platz testovací prostor 5G. Německé hlavní město se tak zapsalo do dějin jako digitální metropole.

Standard 5G je také nezbytným předpokladem pro vytvoření podmínek pro automatizovaný, případně autonomní a propojený provoz v oblasti dopravy. Německo chce i v této oblasti potvrdit svou pozici národa v čele technologického pokroku v automobilovém průmyslu, a to především při zavádění norem a etických standardů.

Related content