Nové role mužů a žen

Rovnoprávnost v rodině: Muži se stále samozřejměji podílejí na výchově a domácích pracích.
Rovnoprávnost v rodině: Muži se stále samozřejměji podílejí na výchově a domácích pracích. Gudrun Petersen/dpa
V Německu se žité světy mužů a žen stále více sbližují – v některých oblastech však nadále existují velké rozdíly.

V Německu žije více žen než mužů: V roce 2015 to bylo 41,4 milionu, počet mužů činil 39,9 milionu. Ženy se v Německu také dožívají vyššího věku. Dívky, které dnes přicházejí na svět, se v průměru dožijí cca 83 let, zatímco chlapci 78 let.

V uplynulých desetiletích se výrazně změnil způsob prožívání života mužů a žen, vznikly nové představy o mužských a ženských rolích. Například se zvýšila vzdělanost žen: Školy, které vedou k dosažení vyššího vzdělání, navštěvuje nadprůměrný počet dívek. Ve školním roce 2014/2015 studovalo na gymnáziích 52 % dívek. I na univerzitách tvoří přibližně polovinu studentů ženy.

Pozdější zakládání rodin

Delší doba strávená vzděláváním je rovněž jedním z důvodů, proč se zakládání manželství a rodiny odsouvá do pozdějšího věku. Ženy do manželství vstupují v průměru v 31 letech, první dítě porodí ve 29,6 letech. Statisticky viděno na svět v průběhu života přivedou 1,5 dítěte – v poslední době se toto číslo lehce zvýšilo, ale v mezinárodním srovnání stále zůstává nízké.

Zdá se, že péče o děti spočívá i nadále především na bedrech žen. To má vliv na jejich šance dlouhodobě vykonávat povolání. Ženy se dnes sice více zapojují do pracovního života – mezi lety 2004 a 2014 stoupl počet výdělečně činných žen o 1,2 milionu na 19,1 milionu. Celkově mělo v roce 2014 v Německu práci 39,9 milionu lidí, tj. 78 procent všech obyvatel mezi 20 a 64 lety. Ale téměř každá druhá žena pracuje jen na částečný úvazek – a nejčastěji právě matky.

Různé možnosti kariéry

Od roku 2005 přesedá německé vládě jako historicky první žena Spolková kancléřka Angela Merkelová a ve Spolkovém sněmu složeném z 630 členů zasedá 232 poslankyň. Německé ženy najdeme rovněž v nejvyšších funkcích mezinárodních institucí, např. Helga Schmidová je generální tajemnicí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). Přesto se však ženy celkově věnují kariéře méně často než muži, a to i v hospodářské a administrativní sféře. V roce 2014 zastávaly ženy ve firmách méně než jednu ze tří vedoucích funkcí. Ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU se Německo v tomto ohledu pohybuje ve spodní třetině. Změnu by měly přinést legislativní iniciativy. Od roku 2015 musí být ze zákona 30 procent míst v dozorčích radách firem zapsaných na burze obsazeno ženami. Také ve vedení důležitých úřadů je dosud málo žen. V roce 2014 bylo jen 150 z více než 700 funkcí vedoucích oddělení na spolkových ministerstvech a na jiných významných úřadech obsazeno ženami. V roce 2015 byl proto změněn Spolkový zákon o rovném zacházení: Státní služba má nyní povinnost stanovovat cíle zvyšování podílu žen.

Více žen by se do vyšších pozic mělo dostat také v oblasti vědy. Spolkové ministerstvo pro vzdělání a výzkum (Bundesministerium für Bildung und Forschung, BMBF) zavedlo tzv. Professorinnen-Programm na podporu rovnoprávnosti na vysokých školách. Kromě něj existuje Národní úmluva pro zvýšení počtu žen v přírodovědných a technických oborech. Zatímco ve studijním roce 2014 se každý druhý muž zahajující studium na vysoké škole rozhodl pro matematický, inženýrský nebo přírodovědný obor (tzv. obory „MINT“), z nastupujících studentek si studium těchto oborů zvolila jen každá čtvrtá.

I ve světě učebních oborů se tradiční vzorce mění jen pomalu: Nejvíce mladých mužů volí vyučení v oblasti strojírenství a technologie vozidel, mnoho žen se naopak rozhodne pro povolání v sociální oblasti a zdravotnictví. Tato volba má vliv na výši příjmu: Ženy vydělávají v průměru o 21 procent méně než muži. 

 Změna v sebepojetí

Navzdory přetrvávajícím rozdílům v mnoha oblastech se žité světy žen a mužů sbližují. Rovnoprávnost zakotvená v ústavě je ve většině rodin a partnerství skutečností: Otázky soužití se řeší společně, k důležitým rozhodnutím, např. ohledně vzdělávání dětí nebo finančních záležitostí, se dochází v dialogu. Muži se stále samozřejměji podílejí na výchově a domácích pracích. Budoucnost ukáže, zda na tomto trendu něco změní přistěhovalectví do Německa. Nicméně rovnoprávnost coby lidské právo musí být pevně danou hodnotou bez ohledu na původ a náboženství.   

Celkově lze říci, že nový vztah mezi pohlavími zpochybňuje tradiční role žen a mužů - badatelé hovoří o tzv. „gender shiftu“. Leccos naznačuje, že se mění zejména sebepojetí mužů.  Pozorujeme zesílenou reflexi vlastní identity a sociální role: Časopisy o mužích mapují mužský citový svět, stále více mužů přiznává své strachy a slabosti. Zpráva o mužském zdraví z roku 2013 konstatuje, že duševní utrpení mužů bylo dlouho předmětem tabuizace. Ale situace se mění: Mezi lety 2009 a 2014 stoupl počet mužů, kteří vyhledali pomoc terapeuta, o 20 procent.

Svět práce přizpůsobený mužům

Se svou rolí v moderní společnosti se musí potýkat i ženy. Mnozí zaměstnavatelé i nadále neumožňují flexibilitu, kterou ženy potřebují, aby mohly vedle práce založit rodinu. Zároveň se od žen očekává, že budou úspěšné a angažované ve všech životních oblastech – v práci i v soukromí. Rostoucí počet mladých, vzdělaných žen vědomě odmítá dostát těmto očekáváním a zůstává po delší dobu doma s dětmi.

Nicméně existuje i opačná tendence: ženy, které cíleně volí život bez dětí. V jejich rozhodnutí může hrát roli i touha po pracovním úspěchu. Ale i během profesní kariéry ženy čelí výzvám: Způsob práce, hierarchie a karierní postupy jsou v mnoha firmách stále ještě šité na míru mužům.

Diskuse o rolích žen a mužů má v Německu mnoho různých aspektů a účastní se jí řada aktérů. Avšak s feminismem, jak jej reprezentuje například Alice Schwarzerová, patrně nejznámější bojovnice za ženská práva, už má společného jen minimum. Mnohé mladší feministky se od Schwarzerové distancují, neboť podle nich příliš jednostranně obviňuje z nedostatku rovnoprávnosti muže. Jednou z představitelek nového německého feminismu je například Anne Wizoreková. V roce 2013 iniciovala pod hashtagem Aufschrei (Výkřik) v sociálních médiích rozsáhlou debatu o sexismu v každodenním životě.