Ochrana lidských práv

Rada pro lidská práva v Ženevě je nejdůležitější lidskoprávní institucí OSN
Rada pro lidská práva v Ženevě je nejdůležitější lidskoprávní institucí OSN EPA/Valentin Flauraud
Dodržování lidských práv je zakotveno v ústavě. Německo rovněž celosvětově bojuje proti porušování lidských práv a svobod.

„Lidská důstojnost je nedotknutelná. Je povinností každé státní moci ctít a chránit lidskou důstojnost.“ Takto zní jasný požadavek článku 1 německé ústavy, jímž se země hlásí k „neporušitelným a nezcizitelným lidským právům“ jakožto „základu každého lidského společenství, míru a spravedlnosti ve světě“. Tento závazek bere Německo vážně i v rámci svých zahraničních vztahů. Ochrana a posilování lidských práv hrají v mezinárodním kontextu a v zahraniční politice mimořádnou roli, neboť systematické porušování lidských práv často bývá prvním krokem ke konfliktu či krizi. Německo se společně se svými partnery z EU a ve spolupráci se Spojenými národy (OSN) celosvětově zasazuje o ochranu a zvyšování standardů v oblasti lidských práv.

Angažmá v mezinárodních institucích pro lidská práva

Joachim Rücker
Joachim Rücker dpa/Salvatore Di Nolfi

Německo je signatářem důležitých úmluv OSN o lidských právech včetně jejich dodatkových protokolů (Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluva proti mučení, Úmluva o právech dítěte, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, Úmluva o ochraně všech osob před násilným zmizením). Naposledy podepsalo Německo dodatkový protokol k Úmluvě proti mučení a Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením - obě jsou účinné od roku 2009. Jako první evropský stát ratifikovalo Německo dodatkový protokol k Úmluvě o právech dítěte, který umožňuje posuzování individuálních stížností.

Spolková vláda podporuje ochranu proti diskriminaci a rasismu, celosvětově se angažuje proti trestu smrti, zasazuje se o politickou participaci a ochranu práv, hájí svobodu názoru a vyznání, bojuje proti obchodování s lidmi a snaží se prosadit právo na bydlení, právo na čistou pitnou vodu a základní hygienu. Téměř 900 milionů lidí na světě nemá přístup k čisté vodě. V rámci mnoha projektů přispívá Německo ročně částkou 400 milionů eur k tomu, aby se tato situace změnila. Přístup k vodě, jako jedno z novějších témat v oblasti lidských práv, je hlavním cílem německé rozvojové spolupráce ve 27 zemích.

Od roku 2012 je Německo již podruhé členem Rady OSN pro lidská práva v Ženevě a na období 2016 až 2018 se uchází o opětovné zvolení. V roce 2015 byl německý velvyslanec při OSN Joachim Rücker zvolen 47 členy Rady pro lidská práva na jeden rok předsedou tohoto grémia a Německo se tak poprvé ujalo jeho předsednictví. Důležitým nástrojem Rady pro lidská práva je „Univerzální periodický přezkum států“, v jehož rámci každý člen OSN informuje o provádění svých závazků v oblasti lidských práv a odpovídá na kritické otázky. Německo se tomuto postupu podrobilo v letech 2009 a 2013.

Německo je jednou z nejaktivnějších zemí ve 47-členné Radě Evropy, která se za­sazuje o ochranu a podporu dodržování lidských práv, principu právního státu a demokracie v celé Evropě. Rada Evropy přispívá svými průlomovými úmluvami, především Evropskou úmluvou o lidských právech, k rozvíjení společného evropského právního prostoru a monitoruje dodržování závazných společných standardů a hodnot na evropském kontinentu.

Nástroje mezinárodní politiky lidských práv

Centrální institucí Rady Evropy pro prosazování lidských práv v Evropě je Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se sídlem ve francouzském Štrasburku. Každý občan kteréhokoli ze 47 členských států Rady ­Evropy se na ESLP může přímo obrátit se žalobou pro porušení svých práv chráněných Evropskou úmluvou o lidských právech. Německo důrazně dbá na to, aby všechny členské státy Rady Evropy, tak, jak je jejich povinností, akceptovaly a prováděly rozhodnutí ESLP, která se jich týkají. Mezinárodní trestní soud (MTS) se sídlem v nizozemském Haagu je příslušným soudem pro mezinárodní trestní stíhání závažných mezinárodních zločinů, jako jsou válečné zločiny, zločiny proti lidskosti či genocida. Německo prosazuje univerzální uznávání výroků MTS.

Zmocněnkyně spolkové vlády pro lidská práva a humanitární pomoc Bärbel Kofler sídlí na ministerstvu zahraničí. Sleduje mezinárodní vývoj, koordinuje aktivity v oblasti lidských práv s ostatními státními institucemi a zároveň je poradcem spolkového ministra zahraničí. Parlamentní institucí pro podporu a kontrolu politiky lidských práv je od roku 1998 ­Výbor pro lidská práva a humanitární pomoc v Německém spolkovém sněmu. Další nezávislou, i když státem financovanou institucí je Německý ústav pro lidská práva v Berlíně založený roku 2000. Jakožto národní instituce pro lidská práva má ve smyslu Pařížských zásad OSN za úkol přispívat k podpoře a ochraně lidských práv ze strany Německa doma i v zahraničí.

Humanitární pomoc lidem v akutní nouzi

Prostřednictvím humanitární pomoci spolková vláda podporuje kdekoli ve světě lidi, kteří se následkem přírodních katastrof, válečných konfliktů nebo jiných krizí dostali do akutní nouze nebo jimž takováto situace hrozí. Příčina této nouzové situace přitom není podstatná. Humanitární pomoc je výrazem mravní ­odpovědnosti a solidarity s lidmi v nouzi. Řídí se potřebami lidí v nouzi a vychází z humanitárních principů lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.

Tuto pomoc spolková vláda neposkytuje přímo, nýbrž prostřednictvím podpory vhodných projektů humanitárních organizací Spojených národů, Červeného kříže či Červeného půlměsíce a německých nevládních organizací. Jen v roce 2014 poskytlo ministerstvo zahraničí na humanitární pomoc více než 437 milionů eur.

Ochrana lidských práv je důležitým polem působnosti také pro zahraniční kyberpolitiku. Je třeba naléhavě řešit otázky ochrany dat a práva na ochranu osobnosti. V letech 2013 a 2014 schválilo Valné shromáždění OSN Rezoluce o právu na soukromí v digitálním věku, které vzešly z německo-brazilské iniciativy. Německo je toho názoru, že lidská práva platí online stejně jako offline. V roce 2015 schválila Rada OSN pro lidská práva rezoluci, která poprvé navrhuje jmenování zvláštního nezávislého zpravodaje pro právo na soukromí. Jeho úkolem bude předkládání výročních zpráv o porušování tohoto práva a vedení mezinárodní debaty.

 

Related content