Rozmanité způsoby života

Rodina má vysokou prioritu – dnes si už rodičovskou dovolenou vybírá i řada otců
Rodina má vysokou prioritu – dnes si už rodičovskou dovolenou vybírá i řada otců Sean Gallup/Getty Images
Pro německou společnost jsou charakteristické nové formy soužití. Německo cíleně podporuje slučitelnost rodiny a zaměstnání.

I v individualizovaném a mobilním světě 21. století má zásadní význam rodina. Pro téměř devět z deseti Němců rodina i nadále zůstává nejdůležitější sociální institucí a formativní referenční skupinou. Zároveň se mění představa o tom, jak vypadá typická rodina.

picture alliance/Christian Ohde

V Německu v rodině už žije jen necelá polovina lidí. Navzdory úpadku tradičních rodinných struktur však tvořily v roce 2014 nejpočetnější rodinnou formu manželské páry s nezletilými dětmi (69 %). Počet uzavřených manželství postupně klesá, v roce 2013 to bylo 373.000. Více než každé třetí manželství se zase rozvádí. Průměrná doba trvání manželství rozvedených v roce 2013 činila 14 let a 8 měsíců. 44.000 sňatků uzavírají Němci a Němky s cizinci.

Výrazně stoupá počet nesezdaných párů s dětmi. Mezi lety 1996 a 2013 se jejich počet zdvojnásobil na dnešních 8,1 milionů rodin; každý desátý pár s dítětem je nesezdaný. Nejrychleji rostoucím typem rodiny jsou rodiny, v nichž je pouze jeden rodič. Samoživitelé a samoživitelky dnes tvoří pětinu všech konstelací rodič-dítě: 90% z celkového počtu 1,64 milionů samoživitelů jsou ženy. Rodiče samoživitelé jsou často značně ohroženi chudobou, 40 % z nich pobírá státní podporu.

Stále významnějším způsobem soužití jsou partnerství osob stejného pohlaví. V roce 2013 spolu v Německu bydlelo 78.000 homosexuálních párů – o třetinu víc než před 10 lety. Přibližně 35.000 již žije v registrovaném partnerství, které od roku 2001 zajišťuje právní jistotu párům stejného pohlaví.

Zatímco na jedné straně vznikají nové formy soužití, na druhé straně roste počet jednočlenných domácností. 41 % všech soukromých domácností je jednočlenných – 16,5 milionů lidí žije samo. Tento vývoj je jednak důsledkem demografických změn, kdy se zvyšuje počet osamoceně žijících starších lidí, a zároveň také více mladých lidí žije jako single.

Cílená podpora rodin formou ­rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku

Poměry se mění i v rámci rodinných struktur. Mezigenerační vztahy mezi rodiči a dětmi často bývají dobré a obvykle je nezatěžují tradiční nebo autoritářské výchovné modely, ale naopak jsou pro ně typické spolurozhodování, náklonnost, podpora a výchova k samostatnosti. Podíl zaměstnaných matek stoupl na víc než 66 % (v roce 2006: 61 %). Více než 70 % výdělečně činných žen s dětmi pracuje na částečný úvazek – především ženy s dětmi v předškolním věku; u výdělečně činných otců se jedná pouze o 5 %. V roce 2014 činil podíl výdělečně činných žen v Německu 73,1 %, což je v EU druhá nejvyšší a výrazně nadprůměrná hodnota (průměr činí 62,3 %).

Zavedení rodičovské dovolené v roce 2007 usnadnilo lidem hledání rovnováhy mezi založením rodiny a profesním růstem. Je jednou z mnoha nabídek, které mají pomoci rodičům a vytvořit společnost vstřícnou k rodinám. Rodičovská dovolená umožňuje oběma partnerům až na tři roky vystoupit z pracovního života. Během rodičovské dovolené dostávají na zajištění životních nákladů po dobu až 14 měsíců rodičovský příspěvek ve výši 67 % posledního čistého příjmu – minimálně 300, maximálně 1.800 eur.

75 % Němců považuje rodičovskou dovolenou za dobrou právní úpravu. Nabídku využívají téměř všichni rodiče, avšak čtyři z pěti otců si rodičovskou dovolenou vybírají pouze po minimální možnou dobu, tj. 2 měsíce. Delší dobu po narození dítěte tak doma nadále zůstávají především matky. V roce 2015 byl dodatečně zaveden „rodičovský příspěvek plus“, díky němuž se nyní více vyplatí brzký návrat do zaměstnání. Rodiče, kteří pracují na částečný úvazek, díky němu dostávají finanční podporu až 28 měsíců.

Od 1. srpna 2013 mají děti po dovršení jednoho roku právní nárok na místo v zařízení předškolní péče. Každé třetí dítě mladší tří let tak dnes – v roce 2015 to bylo 694.000 dětí – navštěvuje některé z 54.000 zařízení předškolní péče (Kindertagesstätte, Kita) nebo o něj přes den pečuje jedna ze 44.000 tzv. denních matek (Tagesmutter). Od roku 2006 se počet míst pro děti mladší tří let více než zdvojnásobil.

Rodičovská dovolená, rodičovský příspěvek a lepší rámcové podmínky rané a předškolní péče vytvářejí další předpoklady pro ústavně zakotvenou rovnoprávnost žen. Zatímco v oblasti vzdělávání mladé ženy mladé muže nejen dohnaly, ale někdy i předehnaly (2014: 54,4 žen složilo maturitu, 48,7 % studentů nastupujících v roce 2014/15 na vysoké školy tvořily ženy), stále ještě panují rozdíly mezi pohlavími, co se týče výše výdělku a profesní kariéry: ženy pracující na plný úvazek vydělávají v průměru jen přibližně 78 % platu svých mužských kolegů. Ženy jsou i nadále podprůměrně zastoupeny ve vedoucích pozicích. Podle studie Německého institutu pro ekonomický výzkum (Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung, DIW) je z 877 míst v představenstvech 200 největších firem jen 47 obsazeno ­ženami.

Od roku 2015 platí pro soukromý sektor a veřejnou službu zákon o rovném přístupu mužů a žen k vedoucím funkcím. Mimo jiní stanovuje, že 30 % míst v dozorčích radách firem kótovaných na burze musí být obsazeno ženami. Dalších 3.500 firem si musí do budoucna stanovit závazné cíle ve zvyšování podílu žen. Naopak ve Spolkovém sněmu se podíl žen pozoruhodným způsobem zvýšil: činí 36,5 %.

Inkluze jako důležitý 
společenský úkol

Spolková vláda chce vytvořit rovné příležitosti také pro osoby se zdravotním postižením. Cílem je inkluzivní společnost, v níž se každý může podílet na všem: ve škole, v práci, ve volném čase. Nutným předpokladem je co největší bezbariérovost – je potřeba odstranit překážky v budovách, na ulicích a cestách, ale i sociální překážky, jako například při vstupu na trh práce. Jako jeden z prvních států Německo v roce 2007 podepsalo Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Její provádění upravuje Národní akční plán, ve kterém je mimo jiné zakotvena intenzivní příprava mladistvých s těžkým zdravotním postižením na profesní život. Vedle akčního plánu by měl vzniknout také Spolkový zákon o zapojení osob se zdravotním postižením. Podpora lidí se zdravotním postižením by se měla ještě více zaměřovat na jejich individuální životní situaci.

Další skupinou, jejímž potřebám a potenciálu věnuje Spolková vláda zvláštní pozornost, jsou starší lidé. 17 milionů lidí v Německu je starších 65 let. Pro společnost jsou jejich zkušenosti velkým přínosem. I jejich způsoby života se diverzifikovaly a proměnily, starší lidé jsou dnes obecně výrazně aktivnější než dříve. Často jsou ještě aktivní na trhu práce. 450 vícegeneračních domů, kde se spolu setkávají lidé různého věku, podporuje intenzivní dialog mezi staršími a mladšími lidmi.

Related content