Trvale udržitelný rozvoj

Agenda 2030 Organizace spojených národů se v důležitých otázkách budoucnosti snaží prosadit trvale udržitelný rozvoj
Agenda 2030 Organizace spojených národů se v důležitých otázkách budoucnosti snaží prosadit trvale udržitelný rozvoj Joerg Boethling
Německá rozvojová politika se snaží přispět ke zlepšení životních podmínek v partnerských zemích, ke snížení chudoby a k posílení demokracie.

Německá rozvojová politika si jakožto součást globální strukturální a mírové politiky klade za cíl přispívat ke zlepšení životních podmínek v partnerských zemích. Cílem německé rozvojové politiky je celosvětové zvládnutí hladu a chudoby a posílení demokracie i právního státu. Principy a koncepci vytváří Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung, BMZ). Politické a finanční ­těžiště spočívá v bilaterální spolupráci s partnerskými zeměmi. V rámci státní rozvojové spolupráce Německo kooperuje s 50 partnerskými zeměmi na základě společně dojednaných národních programů, které zahrnují veškeré nástroje státní rozvojové spolupráce. Hlavním cílovým regionem je Afrika, avšak intenzivní spolupráce probíhá i se zeměmi v Asii, jihovýchodní Evropě a Latinské Americe.

picture alliance/ZUMAPRESS

Německo navýšilo finanční prostředky vyčleněné na rozvojovou spolupráci do roku 2019 o 8,3 miliardy eur. V roce 2016 to znamená, že na rozvojovou spolupráci bude vynaloženo zhruba 0,4% HDP. V mezinárodním měřítku je Německo s 16,25 miliardami USD ročně třetím největším dárcem v oblasti státní rozvojové pomoci. Před Německo se v tomto ohledu řadí již jen USA a Velká Británie. ­
O realizaci projektů v příslušných zemích se zpravidla stará Německá společnost pro mezinárodní spolupráci (Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit, GIZ) a bankovní skupina KfW.

Agenda 2030 pro trvale 
udržitelný rozvoj

V globálním rozvoji příštích let bude hrát rozhodující roli Agenda 2030, která byla schválena na 70. zasedání Valného shromáždění OSN koncem září 2015. Agenda 2030 nahrazuje takzvané rozvojové cíle milénia (MDG) OSN, kterými byl nadefinován rozvoj v rozvojových a nově industrializovaných zemích na období mezi lety 2000 a 2015.

V rámci naplňování rozvojových cílů milénia se sice do roku 2015 v celosvětovém měřítku podařilo snížit chudobu na polovinu a zlepšit mimo jiné přístup k pitné vodě a ke vzdělání, přesto však má téměř 1,3 miliardy lidí na živobytí méně než 1,25 USD na den. Akutní jsou však i další problémy jako např. plýtvání zdroji, postupující klimatické změny, ničení životního prostředí, vysoká nezaměstnanost a sociální nerovnost. Nové cíle ze září 2015 by měly urychlit celosvětový přechod k trvalé udržitelnosti, a to v ekonomické, ekologické i sociální dimenzi a s respektem ke stávajícím ­vazbám. Má se stát agendou univerzální, to znamená, že bude platit pro všechny státy a dotkne se v následujících 15 letech kromě rozvojové spolupráce i nejširšího spektra dalších oblastí politiky: vedle boje proti hladu a chudobě půjde o ochranu planety jako základu života budoucích generací; hospodářské systémy i životní styly se musí stát spravedlivějšími, trvale udržitelnějšími a efektivnějšími, bude pokračovat boj proti diskri­minaci, mimo jiné cestou posilování účinných inkluzivních a demokratických ­institucí, odpovědného vládnutí a právního státu. Budoucí úmluva potřebuje pro svou trvalou udržitelnost takzvaný přístup „Multi-Akteurs“: Kromě vlád musí při implementaci Agendy 2030 hrát důležitou roli i občanská společnost, ekonomika a věda.

Related content