Vědecké sítě

Běžnou praxí německých univerzit a vědeckých ústavů je výzkum prováděný mezinárodními týmy
Běžnou praxí německých univerzit a vědeckých ústavů je výzkum prováděný mezinárodními týmy Thomas Koehler/Photothek via Getty Images
Německý výzkum se zaměřuje na mezinárodní spolupráci, je součástí mnoha sítí a je otevřený vědcům ze zahraničí.

Globalizace staví německou vědu před nové výzvy. Hlavní roli zde hraje schopnost propojování vědců i vědeckých poznatků a vytváření sítí. Pozice Německa v této oblasti je dobrá. Téměř polovina vědeckých publikací v dnešní době vzniká v rámci mezinárodní spolupráce výzkumníků. Podle zprávy „Věda světu otevřená 2015“ („Wissenschaft Welt-offen 2015“) pracuje na 399 vysokých školách 38.094 vědeckých a uměleckých pracovníků cizí státní příslušnosti (tj. 10% všech zaměstnanců), z toho 2.886 profesorů a profesorek. Počet zahraničních vědeckých pracovníků od roku 2006 vzrostl o 74%, počet profesorů o 46%, mimo jiné i díky usnadnění vízového styku pro vědce ze zemí mimo Evropskou unii.

dpa/Hirschberger

Pozitivně se vyvíjí i počet zahraničních vědců, kteří získali finanční podporu pro pobyt v Německu. Zahraniční experti, kterých je v současné době 56.310, pocházejí nejčastěji z Ruska, Číny, Indie, USA a Itálie. Vysoké školy a výzkumné instituce často zřizují uvítací centra, která pomáhají zahraničním vědcům v počáteční fázi jejich pobytu. I dočasný pobyt vědců se považuje za přínos, neboť po svém návratu do vlasti jsou právě oni často důležitými partnery v rámci sítí pro další spolupráci.

Zahraniční vědci jsou do Německa obvykle přitahování atraktivní výzkumnou infrastrukturou, k níž mimo jiné patří i možnost pracovat s velkými výzkumnými přístroji, z nichž některé nejsou k dispozici nikde jinde na světě. Samotné Helmholtzovo sdružení provozuje asi 50 velkých zařízení pro různé obory výzkumu. Špičkoví zahraniční vědci často přicházejí na německé univerzity na základě „Humboldtovy profesury“, což je vědecká cena udělovaná Humboldtovou nadací a dotovaná nejvyšší částkou v Německu – pěti miliony eur.

Díky grantu vycestovalo do zahraničí také 17.686 německých vědců. Nejdůležitějšími donátory jsou v tomto případě Německá výzkumná společnost (Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG), evropský program Marie Curie a především Německá akademická výměnná služba (Deutsche Akademische Austauschdienst, DAAD); téměř dvě třetiny všech podpořených badatelů obdržely stipendium právě od této největší světové organizace pro výměnu studentů a vědců.

Německo chce rozšiřovat a prohlubovat mezinárodní vědeckou spolupráci a současně ji pozdvihnout na vyšší kvalitativní úroveň. Vychází přitom z „Akčního plánu mezinárodní spolupráce“ („Aktionsplan Internationale Kooperation“), který přijalo Spolkové ministerstvo školství a výzkumu (Bundesministerium für Bildung und Forschung, BMBF) v roce 2014.

Ambiciózní cíle 
internacionalizační strategie

Strategie pro internacionalizaci vědy a výzkumu spuštěná v roce 2008 má být v souladu s novými cíli přizpůsobena nejnovějším změnám, k nimž patří např. vznik Evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA) uvnitř Evropské unie. V rámci tohoto prostoru, jehož prohloubení Německo významnou měrou podporuje, má být umožněn volný pohyb vědců a svobodná výměna vědeckých poznatků a technologií. Akční plán obsahuje též návrh nové podoby spolupráce s rozvojovými a nově industrializovanými zeměmi a vysvětluje, jak může Německo lépe přispět k řešení globálních výzev.

Related content